Městská knihovna v Praze na Mariánském náměstí byla postavena v letech 1925-1928 podle návrhu architekta Františka Roitha, žáka profesora vídeňské akademie a předního architekta Otto Wagnera. Budova byla koncipována jako kulturní instituce poskytující široké možnosti využití, včetně výstavních, přednáškových a koncertních sálů.
Ve východním křídle budovy se nachází reprezentativní apartmá pražských primátorů, zařízené ve stylu art deco. Architektura budovyʼse odchyluje od poměrně racionálně pojatého půdorysu a jednoduchého uspořádání hmot. Alegorické plastiky nad hlavním vchodem a balkonovým zábradlím jsou dílem Ladislava Kofránka. Fasáda je obložena travertinem, který se spolu s mosazí a umělým kamenem uplatnil i ve výzdobě interiéru. Autorem ornamentální geometrické výzdoby na stropě středního sálu je František Kysela.
Rozsáhlé výstavní prostory ve 2. patře získala v roce 1992 Galerie hlavního města Prahy. Následně prošly důkladnou rekonstrukcí a dnes slouží k umístění předních pražských výstav. Součástí úprav bylo i nové výtvarné řešení hlavního vstupu do galerie z Valentinské ulice, které v roce 1996 navrhl architekt Vlado Milunič.
